|
|
Využití vybraných technik práce s klienty v domově se zvláštním režimem
MACEŠKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá využitím vybraných technik práce s klienty v domově se zvláštním režimem. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jakým způsobem využívají zaměstnanci domovů se zvláštním režimem vybrané techniky práce se seniory se syndromem demence. Jedná se o aktuální tematiku, jelikož stále přibývá počet osob s tímto onemocněním, které si vyžadují speciální péči. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na popis dané problematiky a definování důležitých pojmů na základě odborné literatury a legislativy - demence, služby vhodné pro seniory s demencí, vybrané techniky práce se seniory s demencí aj. V praktické části se pak práce zabývá výzkumem, na základě, kterého bylo mapováno využití jednotlivých technik práce - bazální stimulace, smyslová aktivizace, psychobiografický model péče podle Erwina Böhma v rámci domovů se zvláštním režimem na území Středočeského kraje, přičemž tato část představuje výsledky, kterých bylo v rámci výzkumu docíleno. Pro zpracování výzkumu v praktické části této bakalářské práce byla vybrána strategie kvalitativního výzkumu. V rámci této strategie byla zvolena metoda dotazování společně s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Na základě výzkumu se ukázalo např. to, že zaměstnanci využívají techniku bazální stimulace, smyslové aktivizace a psychobiografický model péče podle Erwina Böhma ve vzájemném souladu. Výsledky výzkumu poslouží jako zpětná vazba zúčastněným informantkám a jako podklad pro možné zefektivnění práce s vybranými technikami v rámci domovů se zvláštním režimem.
|
|
|
Vybrané metody sociální práce s nesoběstačnými klienty ve zdravotnických zařízeních
Kiliánová, Hana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
SHRNUTÍ Hlavním cílem práce "Vybrané metody sociální práce s nesoběstačnými klienty ve zdravotnických zařízeních" bylo popsat a analyzovat metody používané při aktivizaci seniorů s demencí. Práce porovnává aktivizaci v různých zařízeních a zjišťuje vztah pracovníků k aktivizačním metodám. Text práce byl rozvržen do pěti kapitol. První kapitola zasazuje práci do kontextu stáří a stárnutí. Druhá kapitola je věnována problematice soběstačnosti a závislosti v seniorském věku a souvisejícím tématům. Tématem třetí kapitoly je stáří ve vztahu k paměti, charakterizuje paměť a její poruchy u seniorů trpících syndromem demence. Čtvrtá kapitola je stěžejní a přibližuje nefarmakologické přístupy a možné aktivizační činnosti, které lze využívat v praxi k ovlivnění poruch kognitivních funkcí a poruch chování u seniorů s demencí. Na teoretickou část navazuje výzkumné šetření, které bylo provedeno ve čtyřech zařízeních pečujících o klienty s demencí. Šetření má podobu kvalitativního výzkumu, pro který byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Rozhovory byly uskutečněny s osmi odborníky aplikujícími v praxi. Poznatky získané z rozhovorů a pozorování byly následně analyzovány, vyhodnoceny a poté shrnuty v závěru šetření.
|
|
|
Vliv smyslové aktivizace na ošetřovatelskou péči v domově pro seniory z pohledu všeobecných sester
SOUKUPOVÁ, Iveta
Stárnutí populace a prodlužování života je stále aktuálnějším tématem nejen ve zdravotnictví a sociálních službách. S tím souvisí i výskyt demence, která se týká nemalé části seniorů. Právě v domovech pro seniory se často můžeme setkat s klienty s různými stupni demence, a proto je dobré zkoušet nové přístupy k těmto klientům, jako je například smyslová aktivizace. Cílem práce bylo zjistit, jak všeobecné sestry v domově pro seniory vnímají metodu smyslové aktivizace a také zda je tato metoda pro seniory vhodná. V souvislosti s těmito cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky a to: Jaký názor mají všeobecné sestry na využívání metody smyslové aktivizace? Jak seniorům pomáhá smyslová aktivizace? Pro zpracování empirické části jsme zvolili kvalitativní formu výzkumu, a to polostrukturovaný rozhovor. Dle výsledků této práci lze říci, že metoda smyslové aktivizace je pro seniory velmi vhodná, ať už se jedná o fyzickou či psychickou stránku člověka a také seniorům zmírňuje progresi demence, což má samozřejmě přínos i pro ošetřující personál, nejen pro dotyčného seniora. Všeobecné sestry v domově pro seniory tuto metodu vnímají velmi pozitivně. Spokojeny byly jak při absolvování kurzu smyslové aktivizace, kde se o metodě dozvěděly více, ale i při aplikování metody v praxi a při pozorování výsledků u jejich klientů v domově. Výsledky této práci by mohly sloužit ke zvýšení informovanosti nelékařského personálu v domovech pro seniory v oblasti smyslové aktivizace, nebo např. jako výukový materiál pro studenty oboru všeobecná sestra.
|
|
|
Smyslová aktivizace klientů s demencí v domovech pro seniory
Maléřová, Barbora ; Palánová, Tereza (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje aktivizaci klientů s demencí v domovech pro seniory. Definuje stáří, kvalitu života seniorů, psychické a fyzické změny se stářím spojené, život seniorů v pobytových zařízeních, nastiňuje demografický vývoj a pojem ageismus. Dalším tématem práce je pak vysvětlení pojmu demence, popis jejích nejobvyklejších příznaků, druhů a nejčastějších příčin i stručný výčet nejčastějších diagnostických metod demence. Dále je zde část věnovaná současnému systému sociální péče o seniory v ČR. Popsány jsou nejčastější metody aktivizace klientů se zvláštním důrazem na klienty s demencí a je zde věnován prostor smyslové aktivizaci a Montessori metodě v užití při práci s klienty s demencí. Závěrečná část této práce je věnována autorčiným zkušenostem z praxe ve dvou pobytových zařízeních pro seniory, doplněným praktickými příklady na třech kazuistikách a srovnání dvou domovů pro seniory z hlediska realizace aktivizačních programů. Cílem práce je vyzdvihnout možný přínos smyslové aktivizace pro zvýšení kvality života seniorů s demencí v pobytových zařízeních a poukázat na individuální způsoby prožívání a rozdílnost potřeb různých klientů.
|
|
|
Aktivizace v domovech pro seniory
LAIEROVÁ, Jana
Práce se zabývá sociální prací a smyslovou aktivizací ve vybraném domově pro seniory. První část je zaměřena na stáří a stárnutí, demografický vývoj stárnutí společnosti v České republice, pojem stáří a změny s ním spojené. Následující kapitola popisuje potřeby seniorů, na které navazují sociální služby pro seniory. Poslední kapitola této části práce se zaměřuje na aktivizaci v obecné rovině a poté na smyslovou aktivizaci jako takovou. Druhá část práce se zabývá konceptem smyslové aktivizace a jejím využitím ve vybraném domově pro seniory.
|
|
|
Vybrané metody sociální práce s nesoběstačnými klienty ve zdravotnických zařízeních
Kiliánová, Hana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
SHRNUTÍ Hlavním cílem práce "Vybrané metody sociální práce s nesoběstačnými klienty ve zdravotnických zařízeních" bylo popsat a analyzovat metody používané při aktivizaci seniorů s demencí. Práce porovnává aktivizaci v různých zařízeních a zjišťuje vztah pracovníků k aktivizačním metodám. Text práce byl rozvržen do pěti kapitol. První kapitola zasazuje práci do kontextu stáří a stárnutí. Druhá kapitola je věnována problematice soběstačnosti a závislosti v seniorském věku a souvisejícím tématům. Tématem třetí kapitoly je stáří ve vztahu k paměti, charakterizuje paměť a její poruchy u seniorů trpících syndromem demence. Čtvrtá kapitola je stěžejní a přibližuje nefarmakologické přístupy a možné aktivizační činnosti, které lze využívat v praxi k ovlivnění poruch kognitivních funkcí a poruch chování u seniorů s demencí. Na teoretickou část navazuje výzkumné šetření, které bylo provedeno ve čtyřech zařízeních pečujících o klienty s demencí. Šetření má podobu kvalitativního výzkumu, pro který byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Rozhovory byly uskutečněny s osmi odborníky aplikujícími v praxi. Poznatky získané z rozhovorů a pozorování byly následně analyzovány, vyhodnoceny a poté shrnuty v závěru šetření.
|
|
|
Volnočasové aktivity v Domově pro seniory Tachov, Panenská
SLÁMOVÁ, Kamila
Bakalářská práce s názvem "Volnočasové aktivity v Domově pro seniory Tachov, Panenská" měla za cíl zmapovat spokojenost seniorů s nabídkou a obsahem volnočasových aktivit. Práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a výzkumnou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou související se stářím, s potřebami seniorů, s volným časem seniorů, aktivitami ve stáří a s jednotlivými aktivizačními programy. Je v ní vymezeno jedno ze zařízení sociálních služeb, a to domov pro seniory a rovněž popsán Domov pro seniory Tachov, Panenská. Pro empirickou část byl zvolen kvalitativní výzkum. V této části bakalářské práce je uveden její cíl, metodika a harmonogram. Konkrétněji byla použita metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny s klienty Domova pro seniory Tachov, Panenská. Výzkumný soubor byl vybrán metodou záměrného kvótního výběru. Sekundárně byla zvolena metoda rámcové analýzy dat, technika doslovné transkripce a metoda vytváření trsů. Výzkumem bylo zjištěno, že jsou sice senioři v tamním domově pro seniory spokojeni s nabídkou a obsahem volnočasových aktivit, ale do dosavadní nabídky by zahrnuli další aktivity - ruční práce a tvůrčí psaní. Rozšířením volnočasových aktivit by tak došlo k naplnění přání a tužeb seniorů a tudíž k dalšímu efektivnímu využití jejich volného času. Veškeré získané poznatky je možné využít jako zdroj informací o volnočasových aktivitách v Domově pro seniory Tachov, Panenská. Tato bakalářská práce bude využita jako zpětná vazba pro dané sociální zařízení. Mohla by pomoci nejen k zefektivnění práce, ale k ještě větší spokojenosti klientů.
|
|
|
Smyslová aktivizace pro seniory
ZICHOVÁ, Eliška
Ke smyslové aktivizaci seniorů je využívána řada přístupů, mezi něž patří i multisensorická aktivizace poskytovaná formou obohaceného prostoru Snoezelen či Montessori technik. Existují údaje o pozitivním vlivu těchto technik na psychický a emoční stav seniorů a to i v případech senilní demence Alzheimerova typu. Důležitou složkou multisensorické stimulace je i lidský kontakt mezi seniorem a osobou provádějící s ním aktivizační činnost. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo popsat smyslovou aktivizaci, její jednotlivé techniky a využití, způsoby práce a přínos smyslové aktivizace při práci se seniory. Cílem praktické části bakalářské práce bylo najít nejvhodnějších formy smyslové aktivizace orientované na využití jednotlivých smyslů pro obyvatele Domova pro seniory Bethesda v Praze 9 Horních Počernicích. Dále byla hodnocena spokojenost seniorů s jednotlivými formami smyslové aktivizace. Kvalitativní výzkum byl prováděn v Domově pro seniory Bethesda od dubna do července 2014 u devíti seniorů (8 žen, 1 muž, ve věku 65-93 let). Z jejich zdravotní a sociální dokumentace bylo zjištěno, že hodnoty jejich orientační diagnostický test (Mini-Mental State Examination, MMSE) se pohybovaly mezi 12 - 27 body. U každého seniora bylo provedeno celkem 10 aktivizačních sezení. V každém sezení byly čtyři různé úlohy zaměřené na využití zraku, sluchu, hmatu, chuti a čichu. Z výzkumu vyplynulo, že všechny použité úlohy (kromě rozpoznání typu textu) byly vhodné pro smyslovou aktivizaci seniorů a to jak při skupinové, tak individuální aktivizaci. U seniorů s nižším MMSE však bylo nutné opakované vysvětlení úloh a obrázková nápověda. Úlohy zaměřené na využití hmatu byly u seniorů úspěšnější než úlohy orientované na další smysly. Jako složitější se ukázaly úlohy vyžadující hledání souvislostí mezi zobrazenými předměty a úlohy posuzující typ reprodukovaného textu, či znalost písně. Tyto úlohy byly obtížné zejména pro seniory s nižším MMSE. Určité obtíže jsem také pozorovala u úloh využívajících čichu a chuti, neboť tyto smysly byly u některých seniorů oslabené. Když jsem použila multisensorické stimulace v podobě přípravy desertu, byla jsem překvapena dobrým výkonem všech seniorů bez ohledu na případné poruchy smyslů či snížené MMSE. Proto je nutné při vytváření aktivizačního programu usilovat o jeho pestrost a přizpůsobit jeho náročnost schopnostem seniorů. Získané poznatky o smyslové aktivizaci mohou být využity v domovech pro seniory v rámci péče o seniory tak, aby se zlepšilo nejen využití volného času seniorů, ale i jejich integrace do nového životního a společenského prostředí. To vše by mělo napomoci k co nejdelšímu zachování osobní, sociální i věcné integrity seniorů.
|
|
|
Koncept smyslové aktivizace a změny v péči o uživatele s onemocněním demence.
PROKOPOVÁ, Martina
Demence se stává jedním z nejčastějších onemocnění ve stáří. Je to soubor příznaků, který vzniká na základě chronického či progresivního onemocnění mozku. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova nemoc. V současné době léčba onemocnění demence neexistuje, lze však její průběh zpomalit a tím zlepšit kvalitu života nemocného. Smyslová aktivizace je koncept, který slouží seniorům a především lidem s onemocněním demence. U lidí s tímto onemocněním hraje smyslová aktivizace roli zejména v posilování a využívání stávajících kompetencí. Jejím hlavním cílem je dlouhodobě udržet, zachovat či obnovit vlastní, sociální a věcné kompetence. Důležité je zajistit člověku s onemocněním demence prostřednictvím této metody důstojné, aktivní a smysluplné stáří. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje informace týkající se problematiky demence. Zde se dozvíme, co je to demence, co je její příčinou, jak se diagnostikuje a popis komunikace s lidmi s tímto onemocněním. Dále obsahuje informace o konceptu smyslové aktivizace. Dozvíme se co je jejím cílem, něco o předmětech využívaných ke smyslové aktivizaci o jejím plánování a následné realizaci. Je zde i kapitola biografie člověka, která je při smyslové aktivizaci velice důležitou součástí. V další části jsou popsány některé další modely péče, jako je například model profesora Erwina Böhma a model a Validace podle Naomi Feil.
|
|
|
Duchovní potřeby v novodobých konceptech péče o seniory
VEJŠICKÁ, Milena
Práce se zabývá duchovními potřebami seniorů a jejich saturací v novodobých konceptech péče o seniory. Práce je teoreticky zaměřená s cílem objasnit, jak jsou duchovní potřeby seniorů reflektovány novodobými koncepty péče. První kapitola se věnuje problematice stáří a stárnutí, popisuje změny související se stářím, charakterizuje pojem demence, popisuje společenský pohled na stáří. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou základních lidských potřeb. Ve třetí kapitole jsou přiblíženy vývojové úkoly stáří a adaptace seniorů na stáří jako duchovní úkol. Čtvrtá kapitola charakterizuje pojem spiritualita a představuje stěžejní spirituální potřeby seniorů. Pátá kapitola se orientuje na vybrané novodobé koncepty péče o seniory. Jedná se o koncepty Smyslová aktivizace podle Lore Wehner, psychobiografický model péče podle prof. Böhma, koncept bazální stimulace a metoda validace Naomi Feil. Závěrečná kapitola zhodnocuje význam duchovních potřeb a jejich saturaci v rámci zmíněných konceptů.
|
host ::
RSS.